Výlet kolem Boleveckého rybníka
Ahojky,
posíláme Vám další zajímavou reportáž z našeho výletu po plzeňském okolí.
25.4.07 jsme vyjeli na výlet 5 vozíčkářů,Adéla se Zdeňkem a jejich psí slečnou Andy,dále moje maličkost Vendula,Jiřinka a Anička.
Dali jsme si sraz ve 13.00 a vyrazili jsme cíl Bolevecký rybník.
Bolevecký rybník patří do rybniční soustavy 10 rybníků, které jsou v okolí Plzně a je z nich největší /53,3 ha /.Byl založen jako první hned v roce 1460 a město Plzeň jej koupilo od vesnice Bolevec.Mezi Plzeňáky se rybníku lidově říká Bolevák.
Zajímavá je budova na hrázi, kolem které jsme jeli.
Bývala příbytkem městského myslivce /správce okolních lesů a rybníků/, někdy se uvádí taky jako rybárna.Prostor u Hráze si pronajal v 70letech 19.století Plzeňský Prazdroj pro zimní těžbu ledu.Množství vytěženého ledu bylo obrovské, a tak pro ulehčení práce s jeho nákladem museli postavit v roce 1942 železný dopravník.Vytěžilo se až 100tun ledu za 1 hodinu.
Dnes slouží tato budova u Hráze jako sídlo úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně.
Na hrázi jsou porosty dubů, tři duby letní staré asi 400 let.jsou chráněny jako památné stromy.
Z jedním z nich jsem i vyfocená. ► 
Chodím si k tomuto památnému stromu dobíjet energii.Dělám to tak, že jej poprosím o dodání síly a energie, pak jej obejmu co nejvíc to jde a soustředím se.Snažím se s ním co nejvíc komunikovat.Cítím při tom krásný pocit a příliv energie. Přemýšlím i nad tím, co všechno musel zažít za dobu 400let,co tady stojí.Jeho obvod kmenu je 708 cm, neuvěřitelné.Posílám jeho fotografii a všimněte si zajímavého detailu na jeho kmeni.Jako chodící jsem si toho nikdy nevšimla, ale už vloni na podzim jsem vyrazila na mechanickém vozíku na procházku a neopomněla jsem zajet k památnému dubu.A hle, v kmeni stromu jsem uviděla tvář ženského obličeje. ► 
Přemýšlela jsem nad tím jestli je to uměle vytvořené nebo zvláštní úkaz přírody.Posuďte sami v příloze fotografií.Já sama se přikláním k variantě přírodního úkazu.
Naše parta vozíčkářů najela asi 2 km než jsme se dostali k Boleváku jako takovému.Celý rybník se dá bez problémů projet na elektrickém, ale i na mech.vozíku.Už vloni prošla část Boleveckého rybníka / jeho lesní část, kde byla spousta bariér- kořeny stromů apod./ velkou přestavbou a úpravou.I dnes jsme viděli, že ještě mnohé práce pokračují.Pracuje se tady na bezbarierovém prostoru na koupání.Věřím, že toho někdy využijeme.
První občerstvovací pauzu jsme si dali kousek od hráze.Při šálku dobré kávy z termosky a chutné bábovky jsme si příjemně odpočinuli a kochali se krásnou jarní přírodou kolem sebe.A pak jsem vyrazili dál.Potkali jsme redaktora novin Mladá Fronta dnes a on si nás všechny vyfotil spolu s výhledem na rybník.Poprosili jsem jej, aby nás společně vyfotil.Fotka se zdařila, ne?
V druhé polovině rybníka jsme se zastavili na občerstvovací akci č.2, tady byla možnost si v kiosku zakoupit dobré chlazené plzeňské pivečko.Viděli jsme i zdatné otužilce, kteří se koupali.
Druhá polovina Boleváku se nachází v lese.Je to část placeného koupaliště v období letní sezony.Mají tady písečnou pláž s dřevěným molem a tobogánem.V lesíku na lavičkách jsme měli poslední občerstvovací akcič.3, Jiřinka připravila na zkus špekáčky tzv. muzikanty a moc jsme si na nich pochutnali.Původně Jiřka navrhovala, že by nebylo špatné špekáčky si opéci na ohýnku, protože v blízkosti je kamp Ostende a tady by to teoreticky šlo.Ale prakticky by to znamenalo mít s sebou šikovného asistenta na pomoc.A druhý problém je ten, že je všude veliké sucho, proto je zákaz rozdělávání ohníčků.Buřtíčky jsme snědli i tak a vůbec nám nevadilo, že nebyly opečené.Popřáli jsme si dobrou chuť.
Teď už nás čekala zpáteční cesta domů.Projeli jsme kolem kampu Ostende a napojili se na silnici vedoucí k našemu sídlišti Severní předměstí – Košutka.
Téměř před koncem naší cesty se stal malér naší Aničce, protože najela električákem na velký hřebík a ten jí propíchl velké kolo vozíku.Nakonec musela zavolat o pomoc své rodině a dojeli pro ni.
Zbytek výpravy dorazil pod Boleveckou náves.Já s Jiřinkou jsme ještě zajeli do kavárny-čajovny RELAX / o té jsem vás informovala v předchozí reportáži/ na šálek dobrého čaje.Adélka,Zdeněk a Andy museli domů, měli něco domluvené.Najeli jsme celkem 7,5 km bez nehody, tedy až na ten hřebík.
Nejvíc znavená byla Andy, která usnula páníčkovi Zdeňkovi na klíně.
Ale musím uznat, že toho naběhala hodně.
Děkuji všem zůčastněným za příjemně prožité středeční odpoledne a věřím, že se jim výlet líbil.
Nevíte kam na pěkný výlet?
Bolevecký rybník v Plzni je tady proVás!!!!!!!
